Ptáka poznáš po peří, vlka po srsti, člověka po řeči.

Knižní hra

17. února 2014 v 19:58 | FeaTher |  Peří a slova
Už poněkolikáté jsem narazila na zajímavou knižní hru a už poněkolikáté se do ní také samozřejmě i zapojuju.
Zapojíte se taky? Je to zábava! :)
A možná to o vás i lecos vypoví a budete se divit... :)

...
...

"Zvedněte nejbližší knihu, obraťte na stranu 45. První věta popisuje váš milostný život."

Moje věta zní:
"Loupl po mně očima a pak si mě prohlížel."
/citováno z knihy Cthulhu 2000 z povídky Pustiny/
...
Když jsem tu větu četla, v tu ránu mě to napadlo: Ten den, léto, čajovna, štěstí, tajemství, nesmělost... On si mě opravdu prohlížel, když mě poprvé uviděl, asi jsem ho trochu zaskočila, protože si mě prý představoval jinak. Ale to mě neodradilo. Spíš právě naopak. Moje zaujatost se prohlubovala více a více... Tím spíše, když jsme si hleděli jeden druhému do očí, i když celkem nepozorovaně, avšak tajemně a tázavě... Bylo to zvláštní, bylo mi krásně a smutno zároveň. Jako kdybych s ním cítila štěstí, které jsem ještě nikdy nezažila, aniž bych se ho dotkla, byť jsem byla sotva metr daleko. Možná, že to bylo tím čajem, nebo kouřem z vodní dýmky, kterou jsem si nedala /jak neobvyklé/... Nevím. Každopádně vím, že to chci zažít znovu. I když to možná už nebude takové, jako tenkrát, ale nikdy nemáme ztrácet naději... :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama