Ptáka poznáš po peří, vlka po srsti, člověka po řeči.

Ten krásný pocit...

11. března 2013 v 20:27 | Feather |  Peří a slova

...když víte (věříte, doufáte, myslíte si), že vás na tom světě má přece jenom někdo možná rád... :)


Ať už jsou to přátelé, někdo z rodiny (pokud ne celá), nebo někdo, o kom už dlouho sníte, ale bojíte se, že byste o něj mohli přijít...
Proč ten strach?
Strach před sebou samým?
Před předsudky?
Nebo před slovem "ne" a tím smutným slůvkem "jen"?
Kdo ví... Snad naše podvědomí, snad my sami.
Nebo to ví vesmír, který je nad námi.
Věřím ve vesmír.
Věřím i v dobro v lidech, v přátelství na dlouhá léta i v lásku.
Ale nejvíc věřím v naději a ve štěstí, protože je máme každý, i když je třeba nevidíme.
Vždycky někde jsou a přijdou.
Když budete potichu, uslyšíte je.
Uslyšíte hlasy svého srdce.
...
Toť takové malé milé zamyšlení a povzbuzení.
Pásmo asociací, myšlenek, pocitů - automatické psaní.
Inspirace z hodin literatury.
Snad vyvolá alespoň úsměvy. :)
...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Luné Luné | Web | 12. března 2013 v 18:42 | Reagovat

Krásně a konejšivě napsané :)

2 Feather Feather | Web | 12. března 2013 v 19:42 | Reagovat

[1]: doufám, že povzbudilo ;)

3 Můzra Můzra | Web | 12. března 2013 v 21:48 | Reagovat

:)

4 Infinity Infinity | Web | 15. března 2013 v 1:18 | Reagovat

Jako bys byla v mé hlavě a napsala článek přesně podle mých myšlenek. Nádhera. :)

5 Áďa a Terka Áďa a Terka | Web | 9. ledna 2014 v 21:17 | Reagovat

Krásný :3 Popravdě napsaný! :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama